Ha.. možná se divíte, že jsem ještě živá, viďte? To víte, nevzdávám se tak snadno *devil* xDDD

Nevím, zda jsem se vám s tím někdy svěřila, či zda vám to došlo. Ale já naprosto miluju módu. Nakupuju často a když se nad tím tak pozastavím, tak to vlastně ani nepotřebuju, pouze chci. I když já sama sobě říkám, že je to lež, že to potřebuju, ba to potřebuju naprosto nutně! Ale já vám chci poradit. Většinou nikdy a nic nepotřebujete nutně! Obzvláště ne oblečení! xDDD

Na druhou stranu ho potřebuju, to chápeme! xD A tak mám moc ráda takové období jako jsou Vánoce, kdy mi spoustu lidí z rodiny řekne.. "no tak si něco vyber, já ti to zaplatím"!. Ach, já miluju tuhle větu. Samozřejmě, že si něco vyberu.. spoustu dalších věcí, který prostě nutně potřebuju a bez kterých se nedá žít! Doufám že chápete, že ty naprosto vysoký černý boty, o kterých jsem se zmiňovala minule jsem totálně potřebovala! Nebo další čepici! To nevadí, že jich mám strašně moc, že jen tuhle zimu jsem si koupila čtvrtou. Chápete, že tahle posledni byla prostě třeba. A ach, ano.. jsem zase presvědčena, že je poslední. Koupila jsem si tři takový svetry.. protože chápete, vubec žádný nemám, že ano. xDDD Ale vážně! :D A hlavně jsem si koupila levhartí silonky! *in love* Miluju ten vzor. Teda doufám, že je to levhart.. možná gepard? Každopádně vím, že zebra to neni! :D:D

Nevím, jestli znáte ten pocit, kdy přijdete do svého oblíbeného obchodu a berete si první kousky, které si půjdete vyzkoušet. A už předem víte, že tohle je přesně ono! Že přesně tady si vyberete! A pak, když se do toho nasoukáte a kouknete se do zrcadla a zjistíte, že je to prostě perfektní. Uu ^^

Strašně se těším až po vánocích budu naprosto nově oblečená! A už se bože strašně těšim na ty vražedné kombinace *in love*. Nevím jak vy, ale miluju být prostě jiná. A kašlu na to, že když si vezmu své dokonalé boty na dokonalém vysokém podpatku a černý silonky a kratasy, že si od těch husiček ze třídy poslechnu něco typu, že vypadám jak z nějaký silnice. A víte proč.. protože já vím, že je to dokonalý, tak. ^^ (A stejně mi jen určitě záviděj mé nohy xDDDD)

Už se na to těším, až to všechno jakoby "dostanu" a budu si to moc vzít. Ha, a musim si vyprat své červené conversky. Aby si někdo třeba nemyslel, že jsou hnědé:D

Jinak, teď jsem si dočetla ELLE. Bože, ty boty!! O:) *in love*

A už se znova těším na mou další návštěvu Palladia. Miluju to tam :)

Ps.:Taky nekdo už večer přemýšlíte, co si vezmete ráno na sebe, nebo jsem jen já ta divná? xDDD

Ps1.: Puvodně měl být ten článek o něčem jinym, ale k tomu už jsem se nedostala :D A slibuju, že se ozvu dřív než tentokrát :D

Ach, já prostě miluju vysoké podpatky. Jsou tak úžasné. *in love*

Ale o tom jsem nechtěla mluvit! xD Přiznám se, že právě teď zrovna moc času na psaní nemám, ale kdo ví, kdy bych se k tomu dostala, tak napíšu aspoň něco. Pokud se najde čas večer, ještě něco připíšu. :)

Dneska jsem měla bejt s Adamem, nakonec to nevyšlo podle našich představ, protože musel do práce. Nevšiml si totiž, že má směnu. Teda.. on řiká, že tam samozřejmě bylo napsané, že nemá! :D No ale stejně. Takže jsme se viděli jen asi hodinku a to dosti zběžně. Ale tak lepší než nic. Možná se uvidíme ještě chvíli zítra, ale to nevím jak budeme stíhat, protože on má pak trénink a já ještě musim skočit pro oriflame. (To mám za to, že jsem tam byla líná skočit minulej týden, uhm!)

Usmířila jsem se s mým tzv. exfriendem, nyní tedy už bez toho "ex". Který mi ve čtvrt na čtyři ráno napsal dosti zajímavou sms. Myslím, že to bylo v opojení alkoholu, ovšem když jsem se ho zeptala, dělal že o ničem neví a že smsku nemá v odeslaných zprávách. Ale vubec se ani neptal, co že mi to od něj přišlo. Což je zvláštní, že? No co, viditelně měl slabou chvilku. Ale to nevadí, nemusí se bát. Dávno už totiž vím, že měl pro mě vždycky slabost! xDD

Znáte takový ten pocit, kdy si připadáte vážně sami? A když se zamyslíte.. zjišťujete, že to možná není zcela oprávněné?

Poslední dobou to zažívám často. S Adamem jsem se teď viděla po týdnu a to, když jsem na něj počkala někdy v půl dvanáctých po tanečních, kde pracoval. Je sice pravda, že jsem byla u něj až do dalšího dne někdy do čtyřech, ale pravdou taky je, že jsme většinu času spali, protože jsme byli oba strašně unavení a on měl navíc před premiérou v divadle. Ale tak.. aspoň jsme byli spolu, že? xD

A chybí mi to. Chybí mi ten pocit, že usínám a cítím vedle něho sebe, třeba když mě jen drží za ruku. Nikdy, nikdy jsem si nemyslela, že tohle budu psát. Patřila jsem mezi typ holek, který vztah považovaly za cosi rutinního a nudnýho. Nechápala jsem svoji kamarádku, která pořád mluvila o svym klukovi. Ach bože, jak já jí to nezáviděla. Občas jsem si říkala, o co chudák přichází, zvlášť, když jsem poslouchala o jejich hádkách. Ale ono.. vážně nejde soudit něco, co jste neznali, že. Myslím tím, pořádně neznali. Známe dvouměsíční vztah, opravdu naplňující, že, drahá leny.

Ale na druhou stranu mě to i děsí. Jsem závislá, teď to už vím. A já nechci. Nebo ne v pravém slova smyslu. Vždycky jsem si říkala, jak je skvělé být nezávislá. Zakládala jsem si na tom. Byla jsem jenom já. A teď to tak neni. Já vím, že je to normální asi.. ale prostě je to rozdíl, značný.

Směju se sama sobě. Musí to znít vážně divně. Vím, že dřív bych jen pozvedla arogantně obočí a řekla si "No když myslíš". Ale teď je to jiný. A já se za to nestydím, jsem za to strašně ráda.

Ale pak, když se nevidíme dva dny a já už vím, že jsem vlastně nervozni jen kvuli tomu, tak mě to vážně štve. Ale prostě za to nemůžu. Prostě ho asi miluju...